Vlárská dráha nebo Vlárská trať je tradiční označení pro železniční trať Brno - Veselí nad Moravou - Trenčianska Teplá o délce 179 km, dnes v jízdním řádu pro cestující rozdělenou mezi traťové úseky č. 340 Brno - Uherské Hradiště a 341 Staré Město u Uherského Hradiště - Vlárský průsmyk v Česku a č. 123 na Slovensku.

 

Nazývá se podle řeky Vláry, podél níž je vedena její koncová část.Vede z Brna přes Blažovice, Slavkov u Brna, Bučovice, Nesovice, Nemotice, Kyjov, Bzenec, Veselí nad Moravou, Kunovice, Uherský Brod a Bylnici do slovenské Trenčianské Teplé.

V úseku Odbočka Brno-Černovice (Slatinská) - Veselí nad Moravou je dvoukolejná a zbývající delší úsek až do Trenčianské Teplé je jednokolejný.

 

Kromě úseku Brno hlavní nádraží - Blažovice, který byl elektrifikován v roce 1996, není elektrifikovaná.

Úsek Brno - Kunovice je součástí celostátní dráhy, navazující úsek je kategorizován jako regionální dráha.

Při převzetí funkce provozovatele Správou železniční dopravní cesty v roce 2008 byla úsekem celostátní dráhy ještě celá trať.

 

Stavba trati probíhala v 80. letech 19. století a do provozu byly dávány jednotlivé úseky následovně:

01.04.1883: Kunovice - Uherský Brod

20.07.1884: Kyjov - Bzenec

04.06.1887: Bzenec - Kunovice

10.10.1887: Brno - Kyjov

28.10.1888: Uherský Brod - Trenčianska Teplá

 

Vlárská dráha byla budována jako součást Českomoravské transverzálky, podobně jako např. Trať 240.

Roku 1941 byla zprovozněna přeložka krátkého úseku v Kyjově.

V roce 1996 byl elektrifikován úsek mezi brněnským hlavním nádražím a Blažovicemi.

Osobní provoz na trati v historii Vlárské dráhy kromě vlaků spíše lokálního významu zahrnoval do konce 80. let i několik významnějších vlaků. Tak např. denně byly provozovány dva páry rychlíků, které spojovaly Brno s Trenčianskou Teplou (z Brna rychlík odjížděl kolem 8. a 13. hodiny, z Trenčianské Teplé kolem 13. a 19. hodiny, celková jízdní doba se pohybovala kolem 3,5 hodiny ). Rychlíky spojující Brno a Trenčianskou Teplou byly koncipovány jako návazné vlaky k významné železniční tepně směřující do Tater a dále do východoslovenských Košic. Význam tohoto spojení však zejména v 90. letech 20. století vymizel s rozmachem autobusové dopravy na Slovensko. Část Vlárské dráhy dále využíval i noční rychlík Petrov z Brna do Košic (v úseku Brno - Bzenec, jeho první zastávkou byla železniční stanice Slavkov u Brna) nebo noční vlak Děvín (v úseku Brno - Veselí nad Moravou) jedoucí z Bratislavy do Prahy přes Myjavu a Piešťany. I v současnosti převažují vlaky regionálního významu. Na krátko bylo od jízdního řádu 2010/2011 obnoveno přímé spojení Brna a Trenčianské Teplé prostřednictvím víkendového spěšného vlaku. Na základě dohody se slovenským dopravcem ZSSK je od prosince 2012 zajištěno spojení už jen s přestupem v pohraniční přechodové stanici Vlárský průsmyk. 

Od března roku 2016 na trať vstoupil poprvé soukromý dopravce - společnost Arriva Vlaky započala sobotní vozbu mezinároního expresu Ex1093 (Praha hl. n. - Trenčín) a obratového nedělního Ex1094 (Trenčín - Praha hl. n.).